Drsná lesbická anální párty

Lesbické lízání zadečku

Naolejovaná Peta Jensen

Hádka s nevlastní matkou

Poslední mohykán.

Tak, odkud bych asi začal. No, o tom jak jsem  na štědrý den přišel o manželku a dcerku vyprávět nebudu, stále to ještě bolí. Ale pravdou je, že jsem se zhroutil a skoro půl roku mě doktoři dávali dohromady.

Stará hájovna 5.

Kapitola 5 – Přísně utajená svatba.

 

Začátek měsíce dubna nevypadal nejlépe. Sněhové přeháňky se střídaly s deštěm, severní vítr tomu také nepomáhal, spíše škodil. Jak se říká, ani psa by člověk ven nevyhnal.

Ve Staré hájově seděla celá sestava kamarádů. Na kratší straně rohové lavice trůnil hajný Poděs, po jeho pravici se usadili Kulička a Šerlok a na židlích naproti nim pak Luboš s Hankou.

Stará hájovna 4.

Normal 0 21

Kapitola čtvrtá – vánoční.

 

Přišla zima. Jak se říká „ani psa by tam člověk nevyhnal“. Teploty kolísaly kolem nuly, na zemi poprašek sněhu a od severu to nepříjemně fičelo.

Hanka se točila kolem sporáku, v kuchyni to vonělo cukrovím a Luboš místo toho aby zalezl do kamrlíku vzletně nazvaného pracovnou, seděl u stolu a trápil svůj přenosný počítač.

Stará hájovna 3.

Kapitola třetí – podzimní.

 

Listí na stromech před hájovnou již dostávalo podzimní nádech.

Byla sobota.

 Luboš neochotně pootevřel jedno oko na které ho šimral paprsek sluníčka prosvítající mezi zataženými závěsy na okně. Otočil se k nočnímu stolku, pohlédl na budík a zavelel: „Vstávat, bude osmá, ať nás netahá Poděs z postele.“

Život s kurvičkou

Život s kurvičkou

„Ták, to je ono,“ pobízela ho Zuzka a držela si jeho hlavu pevně mezi svýma nohama. „Pořádně, když to dostanu, tak jsem mnohem citlivější.“ Sotva to dořekla, začala se kroutit v návalu vln rozkoše prvního orgasmu, který projížděl jejím tělem. Po celou dobu, co Zuzka měla své dny, byl Tomáš téměř nepřetržitě přisátý k její kundičce. Jen když šli spolu ven, tak si vzala vložku a Tomášův jazyk měl chvíli volno.

Stará hájovna 1 a 2

Když se po chvíli vynořil z hájovny Luboš, bylo jasné proč se mu říká Trotl. Oblečený do starého hubertusu, původně zeleného, dnes hrál vybledlými barvami, vojáci by ho brali jako maskovací. Na hlavě měl plstěnou hučku, která si barevně nezadala s kolegou hubertusem. On ten hubertus nebyl obyčejný starý kabát, měl po stranách našité kapsy, skrývající vše co potřebuje chlap, houbař na své výpravě. V jedné placačku s životabudičem vlastní výroby, v jiné vystřelovací nůž, prý houbařský, leč každý lovec krokodýlů by mu ho záviděl. No a potom telefon, kapesník, klíče a podobně. Z vedlejší chaloupky, bývalého vejmínku vytáhl košík, teda on to byl skoro prádelní koš, zamknul a vyrazil.