Category Archives: Povídky

nová ekniha – Svobodné rozhodnutí

Svobodné rozhodnutí

BDSM eknihaNěkdy i naše osobní, svobodné rozhodnutí, nás zavede do míst a situací, které bychom vědomě nikdy navštívit a prožít nechtěli. Ale člověk už je takový. Dělá chyby. Někdy velké. Někdy malé. Někdy takové, že mohou ovlivnit jeho život natolik zásadně, že si pak připadá, jakoby se všechno otočilo proti němu a jeho doposud klidná životní dráha dostane zničehonic zcela jiný rozměr a spád. Přesně tohle prožívá hrdina knihy „Svobodné rozhodnutí“. Už krátce po své volbě ho velmi silně začne tlačit pocit, že něco není tak, jak myslel. A ten pocit je čím dál silnější. Až do okamžiku, kdy už ví, že dál prostě nemůže.

Poslední mohykán.

Tak, odkud bych asi začal. No, o tom jak jsem  na štědrý den přišel o manželku a dcerku vyprávět nebudu, stále to ještě bolí. Ale pravdou je, že jsem se zhroutil a skoro půl roku mě doktoři dávali dohromady.

Stará hájovna 5.

Kapitola 5 – Přísně utajená svatba.

 

Začátek měsíce dubna nevypadal nejlépe. Sněhové přeháňky se střídaly s deštěm, severní vítr tomu také nepomáhal, spíše škodil. Jak se říká, ani psa by člověk ven nevyhnal.

Ve Staré hájově seděla celá sestava kamarádů. Na kratší straně rohové lavice trůnil hajný Poděs, po jeho pravici se usadili Kulička a Šerlok a na židlích naproti nim pak Luboš s Hankou.

Stará hájovna 4.

Normal 0 21

Kapitola čtvrtá – vánoční.

 

Přišla zima. Jak se říká „ani psa by tam člověk nevyhnal“. Teploty kolísaly kolem nuly, na zemi poprašek sněhu a od severu to nepříjemně fičelo.

Hanka se točila kolem sporáku, v kuchyni to vonělo cukrovím a Luboš místo toho aby zalezl do kamrlíku vzletně nazvaného pracovnou, seděl u stolu a trápil svůj přenosný počítač.

Stará hájovna 3.

Kapitola třetí – podzimní.

 

Listí na stromech před hájovnou již dostávalo podzimní nádech.

Byla sobota.

 Luboš neochotně pootevřel jedno oko na které ho šimral paprsek sluníčka prosvítající mezi zataženými závěsy na okně. Otočil se k nočnímu stolku, pohlédl na budík a zavelel: „Vstávat, bude osmá, ať nás netahá Poděs z postele.“

Život s kurvičkou

Život s kurvičkou

„Ták, to je ono,“ pobízela ho Zuzka a držela si jeho hlavu pevně mezi svýma nohama. „Pořádně, když to dostanu, tak jsem mnohem citlivější.“ Sotva to dořekla, začala se kroutit v návalu vln rozkoše prvního orgasmu, který projížděl jejím tělem. Po celou dobu, co Zuzka měla své dny, byl Tomáš téměř nepřetržitě přisátý k její kundičce. Jen když šli spolu ven, tak si vzala vložku a Tomášův jazyk měl chvíli volno.

Stará hájovna 1 a 2

Když se po chvíli vynořil z hájovny Luboš, bylo jasné proč se mu říká Trotl. Oblečený do starého hubertusu, původně zeleného, dnes hrál vybledlými barvami, vojáci by ho brali jako maskovací. Na hlavě měl plstěnou hučku, která si barevně nezadala s kolegou hubertusem. On ten hubertus nebyl obyčejný starý kabát, měl po stranách našité kapsy, skrývající vše co potřebuje chlap, houbař na své výpravě. V jedné placačku s životabudičem vlastní výroby, v jiné vystřelovací nůž, prý houbařský, leč každý lovec krokodýlů by mu ho záviděl. No a potom telefon, kapesník, klíče a podobně. Z vedlejší chaloupky, bývalého vejmínku vytáhl košík, teda on to byl skoro prádelní koš, zamknul a vyrazil.

Bezmocný

Jmenuji se Radek. Chci se s vámi podělit o zážitek, který se mi stal v létě roku 2013 s jednou mojí kamarádkou, říkejme jí třeba Lucka. Rád to zopakuju nebo si rád přečtu názory: Awrol@seznam.cz

Jednoho dne mi Lucka napsala, jestli nechci přijít na návštěvu, pokec, vínko. No proč ne, dlouho jsme se neviděli. Znali jsme se jen letmo z tréninků bojových umění, prohodili jsme pár vět, vyměnili si čísla. Nevím ani kdy naposledy jsme se viděli. Každopádně teď jsme byli domluveni na páteční večer u ní.

3. Blondýnka mezi muži.

Sluníčko opatrně nakukovalo mezi napolo staženými závěsy. Zašimralo Irenu na očích, pomalu se probrala a nechápavě se rozhlédla po cizí ložnici. Odhodila deku, opatrně spustila nohy na zem a pomalu jí docházelo kde se ocitla.

„Holt holka, nezapřeš blbou blondýnku,“ povzdechla si.

Pozvolna se oblékla a vyšla na chodbu. Zdola bylo slyšet Karlovo pozpěvování a třískání nádobí. Plíživě se sunula po schodech dolů ke kuchyni, nahlédla opatrně a potom se rychle zezadu přisála na Karla, který zrovna vytahoval topinky z topinkovače.

Štědrý večer.

Zrovna když ukládala víno do vinotéky cinknul zvonek ode dveří. Vstala, upravila se a šla otevřít. „Roberte, miláčku, ty jsi přišel?“ zvolala roztouženě a vtiskla mu polibek. Rychle se svlékal z kabátu a vzápětí stuleni k sobě v obýváku se vášnivě líbali. „Zůstaneš do rána?“ „Ne miláčku, musím domů, moje ropucha pozvala syna a snachu na večeři, tak musím hrát milujícího otce.“