Category Archives: Povídky

Nekonečný orgasmus

„Testovaný objekt číslo 273“ stálo na bedně, kterou mi přivezli do laboratoře. Byla v ní další žena, kterou jsem měl k dispozici na testy. Pracoval jsem na vývoji prostředku na zvýšení sexuálního prožitku. Zlatý důl v jeho nejčistší podobě.

Nemám šanci od ní utéct…3

„Mrská se, podívej,“ zasmála se blondýna. „Teprve se budeš mrskat, až ti projedu prdelku. Už jsi to někdy zažil, co?“ Zoufale jsem vrtěl hlavou a řval do roubíku. „Ne? To nevadí. Zažiješ to teď!“ Poplácala mě po zadku a pak mi jej začala přes sukni brutálně mačkat. Bruneta mi mezitím sundala masku a roubík.

Řidič slečny Lucie

Řidič slečny Lucie

„Teď pojď, uklidíme ty tvoje nové věci. Ukážu ti, kde budeš ode dneška spát, a vysvětlím ti všechno, co budeš chtít vědět. Koukám totiž, že jsi nějaký nejistý. Opravdu nemusíš mít strach, bude to nakonec fajn.“ Dala mu něžnou pusu, zvedla se a odcházela do haly pro věci. Petr ji následoval. Společně vzali všechny balíky a tašky a Lucka ho vedla do patra, kde otevřela jedny dveře.

AC/DC

„Áááááááárghhhhhh,“ zaznělo téměř neslyšně mé zařvání do rachotu hlasitě znějící Highway To Hell od AC/DC. Marina, kdysi moje služka a teď má vládkyně, majitelka a mučitelka v jedné osobě, totiž právě vyslala do mého už několik hodin mučeného penisu další extrémně silný elektrický šok.

3. U nás v Míchově. Před svatbou.

Kapitola 3: Před svatbou.

Bylo skoro deset hodin, když se do kanceláře tiše vplížila Anděl strážný s kávou. „Abys neřekl, že jsem na tebe zapomněla,“ významně upozornila. „Děkuji vám,“ překvapeně vydechl, tuše nějakou její další čertovinu. „Jo,“ spustila „od farářů přišlo, že prodávají tu jejich pastoušku, co jí říkají fara.“ „Kolik za tu barabiznu chtějí?“ zeptal se a míchal kávu. „Ani nevím, musela bych se podívat. Jo, u těch Vobořilů to nějak neklape. Přišla stará, jestli by ten mladej nemohl dostat místo u pracovní čety po starým Součkovi.“ Napil se kávy a zeptal se „Co mají mladí za problémy, že se do toho montuje stará?“ „Ta se montuje do všeho, mladí by potřebovali být sami,“, namítla a už se natahovala u okna, aby zjistila co se děje na náměstíčku.

2.Námluvy kulhavé blondýnky.

Irena seděla u stolku v jídelně horské chaty Růženka a mlčky popíjela kávu. Uplynuly tři dny, kdy se s Karlem na Vraní boudě rozloučila a nasedla do rolby, která ji svezla na chatu. Dokonce odepnutá lyže se našla a spočívala s ostatními v lyžárně, protože kotník při chůzi pobolíval a doktor, který nohu prohlédl ji lyžování zakázal.

3. Dobrodružství entomologa do nového roku

Zima tohoto roku udeřila nečekaně a prudce. Už týden se denní teploty nevyšplhaly ani o kousíček k nule. Bez sněhu, větrno, město vyhlíželo smutně a pustě. Kdo nemusel, nevylezl ven. Luboš a Zuzka vyšli ven z vrátnice ústavu, zachumlaní jak to šlo a zvolna kráčeli k domovu.

„Broučku, co říkáš, nezalezeme na chvíli do nějaké kavárny, nebo restaurace? Mě se domů nechce, bytná šetří na topení jak to jde a já v té ledárně nejsem schopná vegetovat,“ lákala Zuzka.

„Proč do kavárny, můžeme jít ke mně, mám tam teplo a naši už poslali prezent na vánoce,“ podivil se Luboš, ale Zuzka to hned zamítla: „Žádný takový, známe to, naliješ do mě ten domácí šedesátiprocentní zapalovač a já pak nevím co dělám.“

„Stejně se divím,“ začal Luboš a pak změnil směr hovoru: „Víš co? Jde se ke mně, tekutý trnky nemusíš, ale o něčem si musíme povykládat a to nejlépe v teple. Tak co, jdeš?“

„Co mám s tebou dělat,“ povzdychla si Zuzka a hned se zvědavě ptala: „A o čem si musíme povykládat?“

Chytil ji pod paží a zrychlil krok: „Dělej, přidej, nebo bude z tebe rampouch a budu tě muset rozehřívat nad vařičem.“

2. Dobrodružství etmologa na domácí hroudě

Po návratu ze zahraničí se Luboš zabral do práce s tříděním a zpracováním úlovků a trávil většinu času v ústavu. Až na pár věcí, kterým se nemohl vyhnout. Záchod a jídlo. Večer ho vyhnaly domů uklízečky a zrána byl opět nastěhovaný u své sbírky.

Když jednoho dne pojídal v jídelně pozdní oběd, překvapil ho ženský hlas za zády: „Dobrý den, pane doktore, smím si na chvíli přisednout?“

Růženka a princ (pohádka pro dospělé)

Před dávnými časy žili král a královna a ti si každého rána říkali: „Kdybychom tak měli děťátko!“ I stalo se jednou, že královna zrovna seděla ve své kádi při koupeli, když tu z vody vylezla nahnědlá žába, přihopkala k ní a zakuňkala: „Tvoje přání se splní, dříve než uplyne rok, narodí se ti dcerka.“

Dobrodružství etmologa na Amazonce.

Seděl zamyšleně před monitorem počítače a již po páté si pročítal nabídku, pro něj neznámé organizace, která ho lákala na přírodovědeckou výpravu na jeden z přítoků Amazonky.

Slibovali veškeré zaopatření, cestu tam a zpět motorovou lodí z Belému. Což o to vypadalo to zajímavé a on, samotář, bez závazků a ženy mohl klidně jet. Poslední seznamování s dívkou skončilo tím, že ji oslovil něžně: „Ty moje larvičko bource morušového“ a ona se již k němu nechtěla hlásit.